Chcete mít duchovní děti?
Základní otázka pro sbory, které jdou do evangelizačních akcí: Chcete děti? Proč? Celá rodina se s
příchodem dítěte změní. Je třeba přestavět byt, najít místo pro dítě, připravit se na noční vstávání. Stejné je to při znovuzrození. Duchovní děti jsou nemluvňata, a vyžadují změnu. Sbory však žádné změny nechtějí, protože se všichni cítí dobře tak, jak jsou. Mají ve sboru svoje známé tváře, známé písně, svoje zázemí. Pokud se však sbor nechce změnit s příchodem nových lidí, říká tím, že nechce žádné děti. Pokud se obrátí děti z věřících rodin, a nebo přicházejí věřící z jiných sborů (obvyklý jev - církevní turistika), není to evangelizace. Evangelizace znamená říci poselství o Ježíši a pozvat k Němu lidi. Lidé díky Boží milosti reagují na pozvání, obrátí se k Ježíši a prožijí nové narození a pak přicházejí do rodiny Boží - sboru. To je dnes problém, protože mnoho lidí se dnes zajímá o duchovní proudy (esoterika, podpora vlastního potenciálu), ale nezajímají se o společenství křesťanů. Takoví lidé musí vědět, že následování Krista znamená přidružení ke Kristovu tělu. Kristovo tělo není spolek sympatizantů, ale spolek zločinců, kteří byli beznadějně ztraceni a Pán Bůh je zachránil. Tito lidé jsou nyní k sobě připojeni zápěstí a ruka.
Evangelizační projekt je jako plození, těhotenství a porod. Je to krátká doba (kurz základů víry, evangelizační kemp, víkendový festival, dálkový kurz přes internet, sportovní evangelizační projekty). Každá věková generace a zájmová skupina musí mít oblast, ve které budou oslovitelní. Evangelizace není metoda, nýbrž obsah. ProChrist provedl průzkum reakce na pozvání ke Kristu. V roce 2009 reagovalo 56 tisíc lidí na evangelizační zvěst. Po jednom roce byl proveden průzkum s jednoznačnými výsledky: tam, kde pozvali nové lidi a začlenili je do stávajících sborových aktivit zůstalo 30% lidí. Tam, kde zorganizovali zvláštní program zůstalo 90% lidí. Sbor, který se nemění, usmrcuje nově narození děti, proto by neměl evangelizovat.
Podle evropského modelu je sbor místem, kde se lidé cítí dobře. To noví lidé přicházející do církve nechápou. Mají jiný hudební vkus, jiný styl oblékání, jinak přemýšlí. Noví lidé křičí do zaběhaných tradic sborů. Proto je otázka po duchovních dětem tak důležitá. Když si na ni odpovíme kladně, pak je třeba zamyslet se nad formou evangelizace. Formy se dají přirovnat ke krabici s různým nářadím. Je mnoho druhů nářadí a každé se hodí pro něco jiného. Pán Bůh nám dal množství různých metod, ale jen jednu cestu do nebe skrze Krista. Při metodách evangelizace je třeba být stejně flexibilní jako Pavel: “Všem jsem se stal vším, abych získal aspoň některé.” (1 Korintským 9:22) Překročil svůj stín, aby získal lidi, ale obsahově neměnil nic. Poukazuje na to i verš z listu Galatským 1:8: “Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet!” Styly a formy jsou flexibilní, cesta je jen jedna. Jediné, co můžeme zvěstovat je představit Ježíše a pozvat lidi k Němu. Zveme lidi k Tomu, koho známe. Žádáme je, nenutíme. Láska nemůže nutit, může pouze prosit.
Fantazie
Fantazie je dcera lásky. Když člověk miluje druhého, pořád přemýšlí, jak oslovit jeho srdce (metody). Když má někdo člověka rád, pak se ho snaží pochopit do hloubky a snaží se mu přiblížit Krista. Příklad matematika: vysvětlování matematiky 10-letému klukovi. Nerozumí vzorečkům na tabuli. Profesor musí nejprve rozumět dítěti a pak mu může vysvětlit něco z matematiky. Je-li profesor pyšný, řekne o něm, že je kluk hloupý. Ale když ho má rád, snaží se mu porozumět a pak vysvětluje matematiku na jeho úrovni. Milovat lidi znamená zjednodušit se, dělat to, co skutečně lidem slouží.
Hudba
Vždycky budou lidé, kteří projevují nadšení pro různé styly hudby, i ti, kteří určité styly hudby považují za hrozné. Příklad: Návnada musí chutnat rybám, ne rybáři. Někdy přemýšlíme opačně. Návnada musí chutnat nám a ne rybám. Dnes se všude vedou spory o hudbu. Otázka je, co poslouží hostům? Láska slouží druhým a ne sobě - 1. Kor. 13 - láska nehledá svůj prospěch.
Příběhy
Neexistuje jedna nejlepší forma evangelizace. Forma má být srozumitelná. Bible nepoužívá vykonstruované myšlenkové pochody. Bible používá příběhy. My se musíme dostat do příběhů. Bible je jeden velký příběh o tom, co Bůh dělá s člověkem a co člověk udělal s Bohem. Bible je tvrdá a plná protimluvů jako život sám, ale je také plná lásky. Je třeba vyprávět příběhy.
Pouliční evangelizace
Formy nesmí být trapné. Lidé mají předsudky o křesťanech, a proto je třeba vzbudit zvědavost. Vyprovokovat otázky. Ne do lidí jen bušit, ani ne anonymně rozdávat letáky. Kde kdo dnes rozdává letáky (restaurace, koncerty, divadla). Tyto věci končí v odpadkovém koši. Musíme si vydobýt právo být slyšen a vzbudit zvědavost.
Sbory, které mají z evangelizací užitek
Sbory, které od začátku vědí, že chtějí duchovní děti čerpají největší sílu z evangelizačních projektů.
1. Je dobré na evangelizace se připravovat jeden rok předem formou přípravy následných kurzů pro nové lidi.
2. Kdo rozvěsí pouze plakáty bude frustrován, protože kvůli plakátům nikdo nový do sboru
nepřijde. Když sbory pracují s ročním předstihem, mají čas vybudovat vztahy s lidmi, které chtějí
pozvat. Osobní pozvání se vztahem k pozvanému je rozhodující. Evangelizační shromáždění je
možno zorganizovat za 4 týdny, ale vztahy se buduje dlouhodobě.
Evangelizace a modlitba
Každý, kdo má na srdci evangelizaci by si měl napsat na kartičku 5 lidí a jeden rok se za ně modlit. Někteří budou oslovitelní, jiní ne. Ale pokud se lidé ve sboru modlí za jiné, budou je mít na srdci. Pak lidé přijdou a evangelizační projekt může mít svoji váhu. Bez sítě vztahů nemá evangelizace smysl. Někdy Pán Bůh udělá zázrak, ale normálně nečinnost nenese ovoce.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výtah z přednášky Ulricha Parzanyho pronesené v Náchodě v rámci pastorální konference kazatelů CB
v září 2010. Zpracoval Jiří Chodura.
Žádné komentáře:
Okomentovat